Standard Českého horského psa

ČHP >Chovatelství > Standard plemene

Celková charakteristika

Nenáročný, odolný pes takové stavby těla, která umožňuje skloubení síly, rychlosti a vytrvalosti. Dobře osrstěný, bez problémů snáší rozdíly teplot klimatu střední Evropy. Kontrastní strakaté zbarvení umožňuje, že je dobře viditelný při práci v terénu v zimních i letních podmínkách.

Země původu

Česká republika

Upotřebení

Všestranný sportovní a pracovní pes, určený zejména pro horské a podhorské oblasti. Uplatňuje se např. jako pes tažný, pro závody psích zápřahů, záchranářský, lavinový, pastevecký i jako pes hlídací a rodinný společník.

Klasifikace dle FCI

Skupina 2. 2.2. psi dogovití 2.2.2. typ horský
Zkouška z výkonu není požadována.

Historie

Plemeno vzniklo v roce 1977 zkřížením kanadského saňového psa z okolí Athabasky - Aljaška (plemeno neregistrované FCI) se slovenským čuvačem (FCI 142) a následným šlechtěním.

1. Celkový zjev

Dlouhosrstý strakatý pes s převislýma ušima, mírně obdélníkového až téměř kvadratického formátu těla, na vyšších nohách, pevné konstituce, bez známek lymfatičnosti nebo hrubosti.

2. Důležité proporce

Délka těla: výška v kohoutku 10 : 9,9 až 10 : 9
Hloubka hrudníku: výška v kohoutku 1 : 2,5
Délka nosního hřbetu: délka hlavy 1 : 2,2 až 1 : 2,4

3. Chování a povaha

Povaha přátelská, sebevědomá. Temperament živý. Je dobře ovladatelný, schopný všestranného výcviku.

4. Hlava

Úměrná velikosti těla, správného pohlavního výrazu.

4.1. Mozkovna

Poměrně široká, ale její šířka je vždy o něco menší než délka, temeno spíš ploché, nepříliš klenuté. Linie temene a nosního hřbetu jsou divergentní.
Stop: zřetelný, ale pozvolný.

4.2. Obličejová část

Nosní houba: černá.
Nosní partie: jen mírně kratší než lebeční, nepříliš hluboká, tupě zakončená. Nosní hřbet rovný, široký.
Pysky: silné, ale přiléhavé, nepřevislé. Koutky tlamy uzavřené. Pigmentace sytá.
Zuby: velké, skus pravidelný nůžkový. Přípustný je i klešťový skus. Počet řezáků úplný.
Oči: středně velké, oválného tvaru, vodorovně uložené, hnědé až tmavohnědé, mírného výrazu. Okraje očních víček sytě pigmentované.
Uši: vysoko a široko od sebe nasazené, se širokým úponem, převislé, trojúhelníkovitého tvaru. Poměrně velké, při natažení dosahují ke koutkům tlamy. Předním okrajem přiléhají ke skráním, zadní okraj, zejména v afektu, odstává.

5. Krk

Středně dlouhý, poměrně silný, dobře osvalený, nesený šikmo přibližně v úhlu 45°. Kůže silná, ale bez laloku. Osrstění velmi husté.

6. Trup

Kohoutek: zřetelný.
Hřbet: rovný, pevný.
Bedra: pevná, svalnatá, krátká.
Záď: zaoblená, její nejvyšší bod leží ve stejné výšce jako kohoutek. Může být i lehce přestavěná.
Předhrudí: dobře vyvinuté, ale ne přehnané široké.
Hrudník: oválného průřezu, dlouhý. Spodní linií dosahuje k loktům, ale ne níže.
Břicho: mírně vtažené.
Ocas: nasazený v linii zádě, dosahuje k hlezennímu kloubu. Je bohatě osrstěný. V klidu nesený svisle dolů nebo mírně prohnutý a v pohybu a v afektu srpovitě nad linií hřbetu.

7. Končetiny

7.1. Hrudní končetiny

Rovné a silné, rovnoběžně a středně daleko od sebe postavené.
Lokty: směřují přesně dozadu.
Záprstí: pružné, ale ne měkké.
Tlapky: oválného tvaru, velké, uzavřené. Prsty silné, klenuté.

7.2. Pánevní končetiny

Silné, dobře osvalené. Při pohledu zezadu rovnoběžné a středně daleko od sebe postavené.
Přiměřeně zaúhlené, bez extrémů jedním či druhým směrem.
Nárt: silný, krátký, kolmý.
Tlapky: stejného tvaru jako u hrudních končetin, směřují přesně kupředu. Páté prsty, případně i šesté prsty nejsou vadou.

8. Pohyb

Prostorný, vytrvalý, bez známek těžkopádnosti.

9. Kůže

Silná, ale pružná, bez záhybů.

10.Osrstění

10.1. Srst

Dlouhá, délka srsti na hřbetě do 10 cm, na zadní straně stehen a na ocase mírně delší. Je rovná, hustá, uzavřená, v zimě s bohatou podsadou. Břicho je rovněž dobře osrstěné. Na hlavě a předních stranách končetin je srst krátká.

10.2. Zbarvení

Je vždy strakaté – barevné plotny na čistě bílém podkladě. Barva ploten může být libovolná. Hlava je zbarvena celá nebo s bílou lysinou. Plotny na trupu mohou být rozmístěny jakkoliv nepravidelně. Na trupu musí být minimálně jedna malá plotna.
Plášťové zbarvení je méně žádoucí, ale přípustné, pokud je plášť zřetelně přerušen bílou barvou alespoň na krku (límec) nebo na bedrech. Na bílém podkladě se někdy objevuje tečkování, které lze tolerovat, pokud neruší celkový dojem kontrastu ploten a podkladu. Jestliže je pes po stránce morfologické mimořádně kvalitní, lze nedostatky ve zbarvení tolerovat (pokud se nejedná o vady vylučující) a zadat i nejvyšší tituly.

11.Výška a hmotnost

11.1. Výška v kohoutku

psi: 60 – 70 cm
feny: 56 – 66 cm

11.2. Hmotnost – orientačně

psi: 30 – 40 kg
feny: 26 – 36 kg

12.Vady

Vše, co snižuje všestranné využití psa a co je na překážku jeho dobré pohyblivosti, obratnosti, vytrvalosti a odolnosti. Všechny odchylky od standardu jsou posuzovány jako vada a hodnoceny podle míry jejich vyjádření.

13.Vylučující vady

Podmínky chovnosti českého horského psa určuje KČHP.

Podmínky pro zařazení ČHP do chovu jsou obsaženy v příloze Zápisního řádu Klubu českého horského psa  -  Příloha č. 1 Zápisního řádu KČHP.

Z chovu jsou vyloučeni jedinci vadami uvedenými v příloze č. 1 Zápisního řádu KČHP - Podmínky zařazení českého horského psa do chovu .

 

Telefon kny9j6h      Telefon +420 602 547 689      E-mail predseda@ceskyhorskypes.cz