Diskuze

Obecné

Obecné fórum
Anonymní přístup je zakázán. Musíte se Přihlásit nebo Registrovat
Poslední příspěvek
Diskuze  » Obecné  » Prosba o radu
-

-
příspěvky
---
Lokalita:
Není
26.03.2012 19:49

Prosba o radu

Dobrý den, prosím o radu.
Máme doma skoro šestiletého ČHP a v poslední době se začal projevovat agresivně k návštěvám. Trochu situaci přiblížím. Do nedávna byl hafan bezproblémový, domácí mazlík. Před skoro třemi lety se sestře narodil syn, hodně aktivní a živý. Když byl malému asi rok a začal běhat a zkoumat vše, co se kolem pohybuje, bydleli jsme u rodičů, než dostavíme dům. Synovec při návštěvách psa neustále pokoušel, tahal za ocas a za chlupy (přes veškeré napomínání a usměrňování) a hafan to psychicky neustál a začal po něm vyjíždět. Sice se ho nedotkl a sám vyklidil pole, ale raději jsme ho začali při přítomnosti dítěte zavírat do kotce.
Před půl rokem jsme se nastěhovali do domu, pesan se zabydlel na zahradě. Po nějaké době začal přes okno na terase vrčet na mého otce, když se na něj šel podívat, přestože byl při tom vždy napomenut a případně povelem poslán na místo. Potom začal přes okno vrčet i na mou matku. (O synovci ani nemluvím). Bez skla se choval normálně, malil se s nimi a komunikoval. Přitom se naši s námi o něj dva roky starali a nikdy před stěhováním nebyl žádný problém.
Otěhotněla jsem a zhruba před měsícem byla týden v porodnici, když jsem se vrátila, pes byl nedůvěřivý a vrčel i na návštěvy, které dříve radostně vítal. Doplňuji, že se psem chodíme každý den na dlouhé procházky a když nemohu já, chodí s ním manžel (toho ale příliš nerespektuje a neposlouchá, vždy jsem s ním cvičila a závodila já).
Dnes se stalo, že přijeli rodiče na návštěvu a ve chvíli, kdy na procházce moje mamča vzala kočárek s naším malým, pes na ni vyjel. Zakričela jsem na něj, vzala ho za kůži na krku a přimáčkla k zemi, celou procházku potom musel jít u nohy. Přitom na ulici mi babky nakukují do kočárku běžně a neprojevil se takovýmto způsobem, spíš dával najevo netrpělivost, že nás zdržují v cestě dál a seděl vedle kočáru.
Bojím se ale, aby situace negradovala dále, nevím, co si s tím počít, nevíte někdo prosím, co v této situaci dělat?

děkuji za radu
Spáčilová

Upravil Šárka - 26.03.2012 19:50

Upravil Šárka - 27.03.2012 10:47




 
-

-
příspěvky
---
Lokalita:
Není
27.03.2012 23:26

Re: Prosba o radu

Nevím, jestli to, co napíši bude rada, ale třeba to alespoň trochu pomůže. Náznak podobného problému také zažíváme - u návštěv, které pes zná a často i pár dní pobudou. Vrčí na ně a tváří se "nemile". U krátkodobých návštěv tomu tak není. Vidíme v tom "boj" o pozici ve smečce. Náš pes má snahu být dominantní, což mu u nás neprochází a už to ani nezkouší. Druhý pes je až nezdravě submisivní, takže tady problém také není. Ale právě u těch dlouhodobějších návštěv cítí příležitost - a upřímně, 80letý děda, který nikdy psa neměl, si 40kg 4letého ČHP prostě sám nesrovná... V naší přítomnosti si pes samozřejmě nic nedovolí, ale samotné je spolu na dvoře prostě nenecháváme z preventivních důvodů. Byť kromě pár zavrčení k ničemu jinému zatím nedošlo - ale výraz psa mluví sám za sebe a děda sebevědomím neoplývá.

Jak z toho ven...? Měl-li by náš děda zájem (jakože bohužel nemá), snažili bychom se mu vysvětlit (a pomoci), jak si drobnými krůčky budovat a posléze upevňovat vyšší postavení nad psem. Od průchodu třeba brankou, přes krmení, přivolání se stopovačkou i bez, chození u nohy a cvičení těch nemnoha povelů, co používáme. Plus společné procházky a aktivity obecně. Vše samozřejmě doplněné pochvalou v případě úspěchu. Prostě jakoby výchova od počátku znovu - jen s jiným člověkem. Zda-li by to fungovalo a jak moc nedokáži říct.

Pro sebe jsme si z toho vzali ponaučení, že naše nadřazená pozice ve smečce s naším čechohorákem není automatická, ale je potřeba ji pořád udržovat a připomínat. V každodenním kontaktu to naštěstí není problém. Jelikož máme také malé děti, tak se trochu bojíme jak se bude vyvíjet vztah mezi nimi a psem - ale doteď nebyl problém, pes občas jeví i něco jako náznak starostlivosti, kdy občas u dětí zůstává když se my vzdálíme (tím to ale končí ). Ale v jiné chvíle je svojí obhroublostí dokáže porazit - a to nemusí nutně být rozjuchaný - prostě na to nedává pozor...

Nevím, jestli to pomohlo... Třeba se ozve ještě někdo jiný. Než se web překlopil, docela tu proudila diskuse na jiné téma - snad nikoho nové stránky neodradily




 
-

-
příspěvky
---
Lokalita:
Není
28.03.2012 10:55

Re: Prosba o radu

Bohužel poradit nemohu,tento problém zatím nemáme. Ale docela bych souhlasila s Jakubovým nápadem vybudování autority novým výcvikem s danými členy rodiny, na které vrčí.
Ale na minulém webu byla dobře rozjetá diskuze na přivolání a bohužel překlopením webu jsme o ni přišli.. a vlastně i ostatní docela pěkné diskuze.
Těch už se na nových stránkách asi nedočkáme že?? Jinak stránky se mi docela líbí..




 
František Vorel

František Vorel
3 příspěvky
---
Lokalita:
Není
28.03.2012 16:16

Re: Prosba o radu

Dobrý den, Markéto.
Já mám odlišný přístup i názor.
Pes má vždy jen jednoho pána, ostatní více či méně toleruje. Jestliže se musí podřizovat rozmarům dítěte, které si z něho udělá rohožku, tak to cítí jako nespravedlnost. Zvláště když je za to trestán zavíráním do kotce. Jsou samozřejmě psi vyrůstající odmala s dítětem, kteří po sobě nechají šlapat, avšak tomu Vašemu vtrhl do dosud spokojeného života malý trapič, navíc v kritickém období dospívání kolem třetího roku.
Nedávné přestěhování Vašeho psa patrně trochu rozhodilo, ale začal si zvykat na své nové výsostné území. Nepřítomnost milované paničky během pobytu v porodnici mu také nepřidala, nyní zatím cítí dítě jako Vaši součást a projevují se u něho ochranitelské pudy, má však i dobrou paměť a tak znervózněl ještě více. Vaši rodiče během návštěv synovce pravděpodobně také zavírali psa do kotce, takže se jeho reakcím nelze divit. Nepodaří-li se Vám obnovit jeho důvěru, zůstane v kotci pes asi zbytek života, tedy kromě procházek a pobytu na zahradě pouze za Vaší přítomnosti.
Jedinou autoritou jste pro svého psa Vy. Je to jen na Vás. Nikomu jinému žádným příkazem autoritu nezískáte.
Měla byste se naučit chápat jednání svého psa a předcházet jeho agresivitě. Blíží-li se k Vám na návštěvu známí, ať Vás mobilem prozvoní. Vy se s nimi vítejte se psem navolno (nebydlíte-li na frekventované ulici) před brankou mimo prostor vlastní zahrady. (Já chodím se svou fenkou Francis vždy za roh a přitom ji motivuji slovy „Kdo to přijel?“ se stejnou nadšenou hlasovou intonací jako když říkám „Půjdeme ven?“ Často vleze úplně neznámým hostům, co chtěli jen vidět psa nebo přijeli za štěňaty, až do auta. A to přitom chlapy a děti vůbec nemusí. Bydlíme na cestě mezi čtyřmi hospodami a část dětí chodí kolem do dvou škol, dvou školek a gymnázia. Kdyby jim důvěřovala, moc dlouho by ve zdraví nepřežila. Takto návštěvy mazlící se s Francis obdivují, jak přitom hlídá a odstrašuje podezřelé kolemjdoucí. Kdyby zazvonili nebo stáli za brankou, už bude při navazování přátelství mnohem zdrženlivější a nedůvěřivější.)
Při jakémkoliv náznaku agresivity psa okamžitě přivolat, nechválit za příchod, ani netrestat. Rozptýlit prostě jeho pozornost (hodit klacek apod.) Při opakování důsledně znovu a znovu. Časem přestane vnímat Vaše známé za nebezpečí. Vypozorovat, na co pes nepřátelsky reaguje a trestat jen „bezdůvodnou“ agresivitu. Tu byste měla odhadnout sama.
Synovec se Vašeho psa asi už v životě nedotkne. Respektujte názor svého psa a musíte-li při jeho nebo něčí jiné návštěvě zavírat psa do kotce, dělejte to dlouho před jejich příchodem. Po vstupu známých do domu vypusťte psa na zahradu.
Zkoušejte, přemýšlejte, improvizujte. Chce to důslednost a trpělivost. Dva měsíce nebo rok? Máte čas, než Vaše dítě povyroste, a pak záleží jen na Vás, koho budete rovnat.

P.S. Omlouvám se všem zúčastněným za mírné zmatení v oslovování. Nějak jsem v zápalu odpovědi přehlédl,že původním žadatelem o radu je Šárka.

Upravil František Vorel - 30.03.2012 11:57

Upravil František Vorel - 30.03.2012 16:35




 
Tomáš Trdla

Tomáš Trdla
1 příspěvek
---
Lokalita:
Není
29.03.2012 22:57

Re: Prosba o radu

Dobrý den Markéto a Jakube,
při pročítání vaší prosby jsem si vzpomněl na své začátky s ČHP. Moje první zkušenost byla velice podobná s rozdílem, že v domácnosti nebyl jeden pes ale hned 4. Pro spřežení to tak nějak vyplynulo z potřeb.
Právě díky zkušenosti s chovem psů a postupu který popisuje Franta (musím s ním souhlasit) a neustále se měnícímu počtu lidí v mé přítomnosti, jsem podcenil jen úkaz který se pomalu vkrádal do hlavy našemu vůdčímu psovi. Přátelé ze závodů a řada kamarádů na společných vandrech a psi byli takřka všude s námi. Vůdčí pes v mé přítomnosti byl naprosto skvělý přítel každému, ale běda jak jsem ho někde odložil k věcem nebo uvázal na stake out. Žádného člověka k sobě nepustil a k razantnímu sebevědomému výstupu neměl daleko. Zrádnost a rozdílnost chování v mé přítomnosti a bez mé přítomnosti byl docela radikální přesto zcela přirozený. Přátelé nechápali jak se ten pes dokáže během okamžiku proměnit.
Ostatní psi ze smečky se chovali vždy pěkně ke všem, ale z vůdčího psa měli přirozený respekt a vztahy mezi nimi fungovaly.

Přišla vlastní rodina, vlastní děcko, které si mohlo se psem dělat co chtělo. Trpělivě to snášel. Snažili jsme se meze udržovat v rozumné symbióze, občas pročítali články o pokousání vlastního dítěte a skoro jsem říkal tohle se u nás stát nemůže. Proto pozor k neštěstí stačí velice malinko a zpravidla to nastává ve věku dětí mezi 4-6 rokem, pak již méně. Pes na rozdíl od feny skutečně neustále testuje svoji pozici ve smečce. Musí mít jednoho pána a ten mu musí neustále vytvářet přesně danou hierarchii. Já pán=šéf, všechny osoby v domácnosti, pak teprve vůdčí pes a následně ostatní členové smečky až po poslední zvířátko na dvorku. Každý musí mít z hlediska společenstva svoje zařazení a úlohu. Zajímavé je pozorovat chování např. ve stádu ovcí. Tomu šéfuje 120kg beran, naše feny mají podstatně méně. Ovšem fena s přirozenou autoritou prochází ve stádu a žádná ovce si k ní nic nedovolí, u druhé fenky je to obráceně na tu si dovolí beran a vůdčí ovce. Zde je krásně vidět rozdělení úloh a bohužel odkaz na staletou pravdu, že příroda se řídí právem silnějšího.

Od oné události z devadesátých let uteklo spousta vody a nyní chovám již třetí generaci psů, která mně bohužel právě dožívá v psím důchodovém věku. Zkušenosti jsem si z příhody vzal, dodnes je dodržuji a naštěstí se již podobné incidenty nekonají. Chovatelé, kteří mne znají vědí, že jsem silně netolerantní k projevům agrese u jakéhokoliv psa v přítomnosti jeho pána, ale také proti rozvoji agrese formou cvičení a to zejména u ČHP. On i bez cvičení ví kdy je potřeba pána chránit a pokud bude třeba, spolehlivě tak učiní. Což potvrdila v praxi i naše nejmírnější Rika Aurika Ružová louka.

Rada zní: Pes musí mít jednoho jasně daného pána, hlavní jídlo přijímá převážně od pána s vůdčí úlohou. Se psem musí pracovat i další členové rodiny a musí si vynutit jeho poslušnost, nutné je, aby chování ke psu bylo férové, ale nekompromisní a důsledné. Ostatní členové by měli pracovat převážně formou hry a používat základní povely. Povely obtížnější a částečně psa stresující by měl používat pouze vůdce smečky. Pamlsek mohou poskytnout za plnění úkolu, nebo při společné hře všichni zúčastnění ale nesmí to být pravidlo. Projev násilí nebo nedostatečného respektu musí sklidit odpovídající reakci. Nesmím si však na psovi vybíjet vlastní frustraci, což se bohužel často stává. Jednání musí být férové a moje chování musí vyzařovat pohodu ve vlastním rozpoložení a přirozenou autoritu. Se psem je nutné se hodně pohybovat venku mezi lidmi a ostatními zvířaty. Jako pán musím naopak já chránit psa, ale také okolí před nežádoucím chováním psa k lidem, ale také lidí k vlastnímu psovi. V problémových situacích musí mít pán psa stále pod vlastním dozorem a vlivem. Taková situace je například výstava, závody, svod atd. Pokud to situace dovolí umožním psovi kontakt na volno na neutrální půdě s jinými psy. Pokud si bude chtít hrát, dopřeji mu to, pokud ne neopouštím ihned lokalitu a chvilku ho ponechám mezi cizími psy, důležité je, aby se nechoval agresivně nebo přehnaně bázlivě. Tyto situace je třeba učit od štěněte. Pokud vzniká problém v respektu u dětí nebo starších členů domácnosti, nemělo by docházet ke kontaktu samotného psa bez vůdce smečky s těmito osobami. Je povinností pána jak jsem psal výše okolí ochránit. Pes má smůlu když se neumí chovat, bude v nepřítomnosti pána v kotci. V přítomnosti pána by ke kontaktu mělo docházet ale přirozenou formou. Nenutit dítě hladit psa kterého držím na krátkém obojku to je špatně a myslet si, že pes si ho oblíbí, nebo tím dítě potlačí vlastní strach. Dobře to dělala moje 80-ti letá babička, z mé smečky měla veliký respekt ale v mé přítomnost vždy přirozeně projevila radost že vidí mne a mé psy a s přirozeným hlasem vždy pronesla“ pejsci pro vás tu taky něco mám“ a rozdělila jim zbytky jídla, které již nechtěla dojídat. Vše dělala v mé přítomnosti a psi ji měli rádi. Nikdy jim však nedala jediný povel. Jen laskavým hlasem sdělila, že pro ně má trochu jídla navíc. Dnes po letech oceňuji její geniální přístup k velkým psům. Podobně to dělal náš nechodící kamarád, který přijel autem a jelikož nechodil dolezl na louku a s radostí v hlase volal tak Huňáči honem pojď sem a pak se se všemi psy mazlil. Psi ho respektovali v životě nevydal jediný rázný povel. To co jim chtěl sdělit provedl adverbální komunikací. Další důležitý bod, nikdy nikdo nezvrátil můj povel nebo požadavek vůdčí našim psům. Pokud k tomu žena měla výhrady probrali jsme to doma při úplně jiné situaci.

Tak snad to nebude moc dlouhé a nudné, pravdu má Franta i Jakub tak snad bude tento článek na doplnění stačit. Ještě jedna důležitá rada pán se nesmí nikdy bát svého psa a musí o tom být vnitřně přesvědčený a nesmí nad sebou váhat.
Na závěr ještě jeden postřeh u dominantního psa může dojít ke změně chování ve věku kdy opouští svoje postavení. Ta změna může probíhat oběma směry. Každopádně je to věk, kdy přicházejí bolesti zubů, kloubů atd. Obětí se stává slabší článek ve smečce, aby si dominantní jedinec dokázal svoje postavení. Na toto období pozor zejména pokud máte malé děti.
Tak to už je opravdu vše.
ČHP zdar zdraví Tomáš

Upravil Tomáš - 29.03.2012 23:07




 
-

-
příspěvky
---
Lokalita:
Není
30.03.2012 12:55

Re: Prosba o radu

Děkuji moc všem za odpovědi, hodně toho objasnily, rozhodně se tím budeme řídit, rovnou všechno posílám k přečtení manželovi.

díky Šárka




 
-

-
příspěvky
---
Lokalita:
Není
15.12.2012 00:33

Re: Prosba o radu

Dobrý den,

jsem tu opět s prosbou o radu. V průběhu času se situace uklidnila, hodně tomu také pomohly každodenní dlouhé procházky, manžel s hafem cvičil, začala jsem s ním zase jezdit na kole dlouhé trasy.
Při projevu agresivity na chlupáče nejlépe fungoval povel " na místo", kdy musel jít do otevřeného (a stále zůstal otevřený, nezavírám ho) kotce. v poslední době, protože tam už není přes den zavíran( má svůj velký výběh na zahradě) postoj ke kotci změnil a dobrovolně tam i spí v noci, sám od sebe se sebere a jde si tam lehnout.
Když jsem u toho, že vyjede na kohokoli, psa pošlu na místo a je klid. Povel bere i od manžela.

Řeším ale jinou věc, náš prcek začal lézt a pes na něj hodně ostře vyjíždí Pokud jdu ke psovi ( nebo i manžel) a malého máme v ruce, pes se lísá, malého i olízne, vezme si od něj z ruky mňamku. Jakmile ale uvidí prcka samotného, okamžitě na něj zuřivě vyletí. Zrovna dnes se mi to stalo, když jsem hafovi nesla vodu a prcek se mi zázračnou rychlostí nečekaně doplazil mezi dveře. Jinak na něj vyjíždí přes skleněné dveře.

A já nevím co s tím. Žárlí na malého? Snaží se ho v žebříčku rodiny nadupat pod sebe?
Co mám dělat? Naučí se tolerovat dítě, aby po něm okamžitě nevyjel, jakmile se s ním octne sám? Nebo je to ztracené?

Nevím co bych dělala, kdyby s námi nemohl chodit na procházky, protože jak by dítě popoběhlo, vrhnul by se na něj - to je můj nejhorší scénář co by se mohlo přihodit, zatím vždy poslechl povel.
Mě na procházkách poslouchá suprově, žádná domácí, volně pobíhající zvířata, psi ho nerozhodí, chodím s ním i po vesnici a občas do města mezi lidmi - ale jak vidí děti, je celý napjatý. Jde sice u nohy, ale bedlivě je sleduje, hlídá si je a i když se snažím ho přesvědčit, že o nic nejde, když kolem nás nějaký prcek proběhne, hned se tváří znepokojeně a začne se ježit.

Nevím, jestli by doopravdy kousl, zatím nikdy nekousl, i když měl příležitostí několik - jak u synovce, tak teď minulý týden u nezvedeného batolete, které nám viselo na plotě a natahovalo k němu ruce a matka o dva metry dál stála a jen na něj koukala a pes na dítě dorážel z druhé strany plotu (vaří se mi krev, jen si na to vzpomenu, jak ho mohla nechat lézt po plotě a jen to pozorovat, mě se málem zastavilo srdce, ale než jsem tam doběhla, sbalila dítě a byli pryč) nebo i dneska u prcka, když seděl mezi dveřma. Ale bojím se, že jednou prostě kousne, že to neuhlídám.

Připadám si už trochu jako blázen, že si s tím neumím poradit.

Psovi je sedm let a v poslední době na něm vidím, že ho začínají bolet klouby, že už nespí nejraději na sněhu jako za mlada, ale raději si ustele na dece v pelechu.


Pokračování o den déle:
Když jsem napsala tento příspěvek, protože mě to hodně trápilo, ještě jsem zbytek noci četla na strankach Rudolfa Desenskeho a našla jsem tam zajímavé řešení a návody, ja se k huňáčovi chovat, dnes jsem ho ozkoušela a vypadá to, že funguje.Pes je podle diskuze a uvedených příkladů nejistý z nezvyklého pohybu a zvuků, co náš malý drak vydává.
Když dnes haf na malého přes okno vyjel, vzala jsem malého do ruky, na psa nekřikla, ale s malým jsme ho hladili a dali mu mňamku. Hafan byl nejdřív překvapený, potom se mi zdálo, že se uklidnil, když jsem zavřela dveře, i když malý dál seděl u okna, haf v klidu odešel ke kotci, lehl si tam a sledoval okolí a prcka už si nevšímal.
tak snad dobré:)

Upravil Šárka Spáčilová - 15.12.2012 20:00




 
František Vorel

František Vorel
3 příspěvky
---
Lokalita:
Není
16.12.2012 15:40

Re: Prosba o radu

Dobrý den,
jen doplním odkazem na zajímavý včerejší článek: http://hobby.idnes.cz/dite-a-pes-kontroverzni-video-d2w-/hobby-mazlicci.aspx?c=A121205_113953_hobby-mazlicci_mce




 
Diskuze  » Obecné  » Prosba o radu
   

Fotogalerie  

   

Přihlášení / Odhlášení  

   

Aktuální diskuze  

Odpovědí Předmět
5
13.10.2019 9:48  Obecné

0
15.09.2019 0:06  Obecné

0
29.07.2019 7:10  Obecné

2
08.01.2019 18:40  Obecné

Historie:   4h   8h   12h   24h
   
Copyright © 2019 Klub Českého horského psa. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.